|
|
Vliv vybraných leguminóz na mikrobiální aktivity půdy
HODAN, Lukáš
Předkládaná diplomová práce představuje zhodnocení výsledků vlivu vybraných leguminóz na mikrobiální aktivitu půdy. Literární rešerše obsahuje popis leguminóz v osevních postupech, popis spektra a zástupců půdního mikrobiálního společenstva, hlavní znaky mikrobiální aktivity půdy a metody měření této aktivity. Závěrům předcházel maloparcelkový pokus na pozemku vedeném v režimu ekologického zemědělství, ze kterého se směsnými vzorky laboratorně zkoumala půdní bazální respirace, jakožto hlavní parametr mikrobiální aktivity půdy, a dále kvantifikace celkového počtu mikroorganismů kultivační metodou.
|
|
|
Genetic potential for methane metabolism in the Greenland subglacial ecosystem
Rybár, Marek ; Stibal, Marek (vedoucí práce) ; Šabacká, Marie (oponent)
Subglaciální prostředí se nachází na rozhraní ledovců a jejich podloží. Představuje jeden z hlavních ekosystémů spojených s ledovci a ledovcovými pokrývkami. Zahrnuje tekutou vodu i jemný materiál rozdrcený pohybem ledovců obsahující organický materiál. Velké oblasti subglaciálního sedimentu jsou každoročně obnaženy kvůli tání a ústupu ledovců, což ovlivňuje subglaciální zásoby uhlíku a může mít významný dopad na regionální toky uhlíku. Vzhledem k rozšířené anoxii v ledovcových podloží jsou subglaciální prostředí potenciálními producenty a zásobárnami metanu, který může být uvolněn do atmosféry v důsledku ústupu ledovců. Zatímco přítomnost metanogenů a organizmů oxidujících metan v subglaciálním prostředí byla ukázána na základě 16S rRNA genových dat, v současné době neexistují žádná data o funkčním genetickém potenciálu metabolismu metanu. V této studii byly poprvé využity metagenomy, získané ze subglaciálního sedimentu exportovaného řekou zpod Grónského ledovce, k charakterizaci metabolického potenciálu metabolismu metanu a identifikaci a kvantifikaci genů zapojených do produkce a spotřeby metanu. Byly také zkoumány funkční geny potenciálních syntrofních drah. Funkční geny metanogeneze/anaerobní oxidace metanu a metanotrofie byly zaznamenány ve všech čtyřech metagenomech. Výsledky analýz poskytují...
|
|
|
Comparison of soil microbial activity on sites with different forest management practices
Volánek, Jiří
Prezentovaná práce je zaměřena na mikrobiální aktivitu lesních půd a má za cíl charakterizovat některé z jejích parametrů na místech s uplatněním různých pěstebních postupů. Hospodářské tvary nízkého, středního a vysokého lesa byly porovnány z hlediska obsahu uhlíku a dusíku, mikrobiální biomasy, enzymatické aktivity a vybraných fyzikálních vlastností půdy. Studie byla provedena v období od září 2015 do dubna 2016 na již existující výzkumné ploše TARMAG II poblíž Soběšic, městské části Brna-Sever, Česká republika. Vzorky byly odebrány v průběhu tří různých kalendářních období, umožňující posouzení sezónní dynamiky studovaných parametrů. Analýza dat odhalila statisticky významný vliv tvaru lesa na potenciální respiraci zkoumaných vzorků půdy, jakožto i významný vliv sezónní dynamiky na obsah mikrobiální biomasy inkubovaných vzorků, aktivitu fosfatázy v čerstvě odebraných vzorcích, aktivity půdní katalázy a potenciální půdní respiraci. Výsledky také ukazují, že nejvyšší celková potenciální aktivita ureázy a katalázy byla naměřena v průběhu zimy.
|
|
|
Microbial communities and carbon cycling in subglacial ecosystems and their analogues
Rybár, Marek ; Stibal, Marek (vedoucí práce) ; Řeháková, Klára (oponent)
Subglaciální prostředí se nachází na rozhraní ledovců a jejich podloží. Představuje jeden z hlavních ekosystémů spojených s ledovci a ledovcovými pokrývkami. Zahrnuje tekutou vodu i jemný materiál rozdrcený pohybem ledovců obsahující organický uhlík. Je dobře známo, že v něm existují aktivní mikrobiální komunity, které obývají toto prostředí a jsou přizpůsobeny životu v extrémních podmínkách. Jelikož jsou subglaciální ekosystémy většinou izolovány od atmosféry, obsah kyslíku je tu obvykle velmi nízký, proto organismy obývající tato prostředí často používají anaerobní/anoxické strategie k zajištění svého přežití. Znalosti týkající se subglaciálních ekosystémů jsou velmi sporé především kvůli praktickým omezením, která znesnadňují výzkum subglaciální ekologie a biogeochemie. Aktivita mikroorganismů pod ledovci výrazně ovlivňuje koloběh uhlíku. V posledních letech se zmíněný ekosystém dynamicky mění a může mít výrazný vliv na regionální a globální koloběh uhlíku. Z tohoto důvodu je lepší pochopení probíhajících procesů velmi důležité. Předložená práce shrnuje současné poznatky o mikrobiálních komunitách a koloběhu uhlíku v tomto ekosystému. Dále se zabývá vhodnými analogy, které by mohly pomoci v chápání fascinujícího subglaciálního ekosystému, a v neposlední řadě se pokouší formulovat otázky pro příští...
|
|
| |
|
|
Mikrobiální aktivita hlubinných miocénních sedimentů Sokolovské hnědouhlené pánve
Galertová, Renata ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Kryštůfek, Václav (oponent)
Ve své práci jsem sledovala mikrobiální aktivitu v miocenních sedimentech získaných ze dvou různých hloubek - 30 a 150 metrů - v Lomu družba, který se nachází v Sokolovské hnědouhelné pánvi. Byly odebrány tři typy sedimentu: lamelární, amorfní a přechodný. Vzorky byly získány za sterilních podmínek a část ze vzorků přechodného jílovce byla ovlivněna přidáním glukózy, vlhčením a mrazením. Mým cílem bylo sledovat aktivitu původní hlubinné mikroflóry v různých hloubkách a její ovlivnění environmentálními faktory, kterým mohou být odtěžené jílovce po umístění na výsypky vystaveny. Mikrobiální činnost byla hodnocena za pomoci měření uvolněného CO2 (titrace). Naměřené hodnoty mikrobiální aktivity neukázaly výrazný rozdíl mezi respirací sedimentů různého stáří (hloubek), ale rozdíly mezi různými druhy sedimentů signifikantní byly, přičemž nejvyšší hodnoty byly naměřeny u lamelárního sedimentu. Ovlivnění vzorků potom do aktivity bioty přineslo odezvu, která napovídá, že společenstva velkých hloubek jsou limitována živinami. Protože aplikace glukózy nepřinesla až tolik výrazný efekt, je možné se domnívat, že tato společenstva jsou specializována na přítomnou fosilní organickou hmotu, kterou jsou schopna rozkládat, což má velký význam hlavně v počátečních stádiích rozvoje výsypek.
|
|
|
Rozdíly mezi mikrobiálními aktivitami rhizosférní a nerhizosférní půdy
Trčková, Nikola
V této bakalářské práci jsou zpracovány základní poznatky o půdě, od procesu jejího vzniku až po význam, důležité funkce, fyzikální i chemické vlastnosti a složení. Dále je zde přiblížena půdní organická hmota, půdní humus a koloběhy významných prvků. Zvláštní význam je věnován rhizosféře, mikroorganismům a jejich mikrobiálním aktivitám jak v půdě rhizosférní, tak i nerhizosférní. Byl proveden mikrobiologický rozbor rhizosférní a nerhizosférní půdy, stanoveny počty významných fyziologických skupin mikroorganismů a tyto výsledky mezi sebou porovnány a následně vyhodnoceny.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.